Zájezd do Polska 2016
Tento měsíc jsme se my, žáci devátých a osmých ročníků, vydali na výlet do
Polska.Navštívili jsme koncetrační tábor v Osvětimi a druhý den solné doly Vělička a město Krakov.

Sraz byl v pět hodin ráno. Někteří byli unavení, nepříjemní, úplně mimo, ale taky bylo dost žáků, kteří měli energie až až.
O půl hodiny později od srazu byl odjezd. Žáci se rozloučili s rodiči, sedli si na svá
sedadla a vyrazili jsme! Po nějaké té hodině cesty byla většina lidí už probuzena a
pusy jim mlely na plný výkon. Naštěstí pro paní učitelky a řidiče byl autobus rozdělen na
dvě části – dole seděla „posádka“ s učitelkami a celé horní patro bylo jen žáků, takže
samozřejmě obě „strany“ měly svůj klid.
Cesta jako taková trvala přibližně 7-8 hodin.
Zastavili jsme na parkovišti, které bylo plné jiných autobusů a žáků z ostatních zemí.
Parkoviště bylo u první části tábora, náš průvodčí měl mikrofon a my jsme dostali
sluchátka, takže hlas pana průvodce byl lépe slyšet. Tábor sám o sobě působil děsivě,
ale nikoho to doslova neodrovnalo natolik, aby se tam rozbrečel (což se tam denně
stává). Bylo to z toho důvodu, že z autobusu jsme vystoupili v dobré náladě a celý
den svítilo sluníčko a byla jasná obloha, takže to nemělo takový ten depresivní efekt.
Po prohlídce jsme vyrazili do další části – tábora Auschwitz II. Birkenau.
Z tohoto tábora měla většina lidí asi tak stejný pocit.
Ale to neznamená, že to nebylo zajímavé, naopak,  já osobně jsem byl velmi rád, že jsem
toto místo konečně navštívil, a jsem si jistý, že nejsem jediný.
Druhý den jsme navštívili solné doly, exkurze probíhala podobně jako v Osvětimi,
dostali jsme sluchátka, vedla nás sympatická průvodkyně a celkově toto místo bylo
zajímavé. Když se člověk zamyslí, jak dlouho ty doly tady jsou a že je tolik jezer,
tunelů, průchodů, dokonce i provizorních kostelů pod zemí, je to poměrně fascinující.
Exkurze trvala asi hodinu a půl. Následně jsme vyjeli do města Krakov. Krakov je
krásné město, milí lidé, dobré jídlo a památek víc než dost. Mně osobně se na
Krakově nejvíce líbily polské holky. Samozřejmě to není jediná věc, které jsem si všímal,
třeba například jsem si všiml, že město vypadá, jako kdyby bylo české, máme u nás
podobnou architekturu. V půl čtvrté odpoledne byl odjezd a i ti nejvíce energičtí žáci
po cestě“vytuhnuli“.
Mike Miškovič, 9.B